logotype
twitter
rss
image1 image2 image3

my latest gallery

testik

Hlášky, které mě poslední dobou pobavily

Jela jsem s klukama k doktorovi a na dětské hřiště, a protože už je jaro, zemědelci vyrazili s traktory na pole. To je něco, pro ty naše dva "traktoristy". Ze zadních sedaček slyším jen: "Taktol, taktol". Už skoro ani nereáguji, ale najednou Kuba pronesl: "Maminko, tam byl i kombajn a měl lištu, to bylo JZD. Viděla jsi to? To bylo ale krásné". No a já je chci vzít na hřiště. Do JZD s nima.

Kuba za mnou přišel a říká: "Maminko, já mám rozkakanou dupku." Já na to: "Cože máš? Rozkakanou dupku." No a po chvilce jsme záhadu rozluštili, byl se vykadit, teď ho bolí dupa, protože ji má rozkakanou. :-)

Příjdu do pokoje, na koberci rozložené kreslení a slyším. "Matyáši, podej mi ty ficky". 

U našich na zhradě. Taťka přijel z práce a prvního koho potkal byl Kuba. Po pozdravu: "Dědo, já pracuju," se dozvěděl: "Dědo, tam jsou cizí pánové (2 chlapi stavěli našim na zahradě pergolu), nezapomeň pozdravit."

Člověk míní, život mění

Kdysi dávno, na střední škole, jsem jednu dobu dostávala skoro pravidelně růže od bývalého přítele. Budete se divit, ale tehdy mi to bylo hoodně nepříjemné. Ne, že bych neměla ráda kytky, ale on mi je nosil přímo do školy a předávala mi je služba, která seděla na recepci u vchodu. Brzy mě tak znala "celá škola". Nejsem žádný extrovert s potřebou upozorňovat na svou osobu, takže si asi umíte představit tu radost. Od té doby mi přišlo divné, když jsem náhodou dostala kytku v jiný den, než na své narozky.

Uběhlo pár let a světe div se, najednou by se mi to líbilo, dostávat občas kytičku jen tak. To mám ale smůlu. Našla jsem si super chlapa, přesně dle mých představ, optimistu, kliďase a hlavně žádného šíleného romantika. Jen já jsem se s věkem asi nějak zbláznila.

tul1

Dva jsou čím dál lepší než jeden

Poslední dobou mě naši kluci čím dál víc utvrzují, že dva jsou lepší než jeden. Dočkala jsem se a je to tu, začínají si hrát spolu. Vymýšlejí blbosti a podporují se v nich. Moje přítomnost už není nutností. Volají jen když Kuba potřebuje Matyáška dostat na skříňku či parapet, kam ho zatím nevytlačí či nevyzvedne. No a pak ještě v těch případech, kdy jeden z nich řve o pomoc. :-)

dva jsou 500px

 Bratři v triku

"Bratři v triku" nespí, jsou stále v akci. Dostávají mě hláškami i činy. Naposledy jsem málem padla na zadek, když jsem viděla, jak společně vykrámovali 2 šuplíky Kubových oblečků... pyžama, trička, kalhoty. Vše společně nanosili na postel, kde tak vznikla obrovská hromada... málem mě trefil šlak, ale když jsem ještě zaslechla jejich rozhovor, přešlo to a zůstal jen záchvat smíchu.

Kuba:"Kam to neseš, Matyášku, dej to tam... na postel. Šikulka. Počkej, to je hezké pyžamko, to jsem ještě nikdy neviděl, to si musím vzít zítra do školky."

No a pak že jen holky si vybírají oblečení. :-)

 

Zimní dovolená 2016

A je tu opět okénko do naší zimní dovolené :-). Jako každý rok jsme vyrazili na hory. Celá zima je bez sněhu, ale kupodivu nám vyšel jediný prodloužený víkend, kdy mrzlo, sněžilo a na horách bylo sněhu až až. Pro upřesnění tolik, že některé vozy měly co dělat, aby vyjely k chatě.

zima16c

 Rodina na horách

Opět šlo o rodinnou akci, tudíž posádka velká, 12 dospělých a 7 dětí...od kojence po 2. třídu. Musím se pochválit, ubytování jsem našla krásné (www.dveroubenky.cz), počasí taky super, obsazení zaručovalo parádní zábavu. Jen naše děti zatím hold nepřišly zimě na chuť. Kubík dostal od Ježíška výbavu, lyže, helmu, přeskáče, co naplat, když nebyla nálada na lyžování. No a Matyášek, ten bude asi letní typ po mamince. Nějaké procházky ve sněhu nepřipadaly v úvahu. Maximálně projížďka kočárem a to ještě ne dlouhá, aby mu nebyla zimka. Tatínek, velký lyžař, to ze startu moc nechápal, ale pak to nesl statečně. Nakonec vyšlo i jedno dopoledne, kdy Kuba obul na půl hoďky lyže, Matyášek usnul na svahu v kočáru, a tak jsme mohli být všichni spokojeni.

Výchova nevýchovou

Kuba asi před 14 dny. Sedí na záchodě a volá mě:"Mami, pojď sem." Nijak nadšeně jdu na záchod, hlavou se mi honí myšlenky:"Neříkal, že chce kakat, co zas vymyslel." Příjdu tam a on na mě:"Prosím tě, mohla bys pro mě něco udělat?" Spadla mi brada, protože taková slova jsem od našeho 3,5letého kluka ještě neslyšela. Jen udiveně odpovím:"Ano, Kubíčku." On:"Prosím tě, spláchni, zavři a zhasni," a odkráčel pryč ze záchodu ještě se slipama u kolen.

m07

 Rošťák námořníkem

No asi se na něm konečně projevil ten nový přístup a styl komunikace. Začla fungovat knížka o tom jak mluvit s dětmi, aby vás poslouchaly a tzv. výchova nevýchovou.